Sleduju Tvoje oči, lásko, něco v nich je
To něco však dávno nepatří mně
Už je to dlouho, co sníh padal pro Tebe a pro mě

Najednou jsou všechny hvězdy někde v tahu
A už nemá cenu věřit Tvejm lžím
Ač jsou tím nejkrásnějším, co jsem kdy slyšela

Lásko…
Volám Tvé jméno do noci, do ticha a křičím i na ulicích
Ale nic nepomáhá a vše je tisíckrát míň, než by mělo
Než kdysi bylo

Nejsem básník
Jen chci někomu říct o své bolesti
Jen v noci se toulám cizím městem, kde jsem se narodila

Lásko, jsi tak šťastnej
A já se Ti nerovnám
A snad je líp, že je to tak

Protože to, co tady teď píšu, nedává smysl …
Tak pardon, že jsem zaplnila tyto stránky svou sobeckou bolestí

autor: Kaila
editor: Kamila