Zůstávám stát na místě…
vše co se děje vnímám nezůčastněně.
Jsem součástí tohoto bílého hvězdného chaosu,
vžívám se do větru,
objímám lesy a pohoří,
hladím je,
s vodou laškuju,
vločky lechtáním tvaruju
a je mi blaženě…
Co takhle vžít se do nebe?

autor: datlik
editor: Alexandra