Ve frontě na štěstí
o spodinu zakopávám
Předbíhám, porušuji pravidla
štafetový kolík naděje
třímám v prodlouženém zápěstí.
Cestu dláždím si individualitami,
pod nohy spadá mi celý svět.
Kreacemi a omluvnou grimasou,
neuvěřitelně dlouhými minutami
od stonků odděluji květ,
dravcům předhazuji oběť bezmasou.
Zpod zavřených oken mého snění
burácí vítr svou obvyklou zvonkohru,
bez titulků, v původním znění
proklatě snížilo se mé vysněné jmění.
autor: whitecrow
editor: Andrea