Život je jako posádka papíru
chvíli zalepuješ když uvidíš díru.
Která se vytvořila na šachovnici
při lidských hrách ve velké tlačenici.

Když dvě barvy si spolu hrají
a lidské mozky se v duchu ptají.
Proč jsou lidé černá bílá
jedna věc to způsobila.

Když v tom se láska ozvala
a svá slova mumlala.
Ale mozek zase tajil
své centra taky hájil.

Sváděli boj jak se patří
jejich barvy obě září.
Nikdo z nich však nevyhrál
tak to mozek rozdýchal.

Pochopil že dvě a více
má své dobré taky mince.
Že do světa oba patří
jako kdyby byli bratři.