Přede dveřmi
s mosaznou klikou
ustlala si na zemi.

V ruce s otěžemi
a zrezlou harmonikou
pod hlavou
vyčkává
v smyslech
s hudbou jímavou.

Hudba jímavá
v notách zakletá
v jejích mastných vlasech
líně se proplétá.

Hodiny ve dny,
dny v týdny mění se.
Prach houstne
na římse
a kostra na prahu
stále čeká
až někdo zjeví se.

Hostů však
bylo málo,
jimž času
na soucitnou návštěvu
by pozbývalo…

autor: whitecrow
editor: Andrea