Archiv štítku:Pavel

Ráno vzbudí mě..

troubení budíku..

hlava mě pálí..

a tisíc špendlíků..

bodá mě v zádech..

vídech a nádech..

nádech a vídech..

Pár rohlíků..

rohlíků bez cukru..

a čaje bez másla…

Když mě máma počala..

byla ještě svěží..

pak však stárnout začala..

a teď v hrobě leží..

Když mě tatík hladíval..

a houpal na klíně..

vrásky ještě nemíval..

teď však leží v hlíně..

…

Až ústa jarních kaluží

políbí divé stádo kapek

až zelení pláně vyztuží

svým vlhkým dechem vánek

a slunce září vyslouží

si v černém plátně spánek

Až vyschne voda lesní tůně

zem n…

Po silnici lezl šnek..

vedrem se div neupek..

na zádech si domek vlek..

pot mu z čela jenom tek..

Tento starý hodný šnek..

ušel velkou spoustu štrek..

a teď, když se vedrem vlek..
…

Po modrém nebi plují mráčky..

jak malé hejno oveček..

zpívajíc vidím stavět ptáčky..

si v korunách stromů domeček..

A letní vánek hladí vlásky..

splétá je něžně v kudrlinky..

děvčá…