Klukovské oči a úsměv primadony. S lehkostí šviháka rozesmáté tóny do myšlenek mých vpravuje. Blíží se, i vzdaluje…. Protéká rukama, jak voda, jako čas. Pavoučí nití, tenčí nežli vlas spojuje…
Oparem zamlžené v ránu Když vstanu Dech země I odrazy střech ve mně. Zvlněné světlo měsíce Luceren rozžaté svíce Město mi k nohám pokládá Parky A letní nálada pocitů řeku Na ramena plášť star…
Tiše se vítr nocí krade, pohladí stromy, na zahradě pohladí květy, ptáky spící, zalaškuje si s večernicí. Do kraje potom rozhodí vůni, co ve snech navodí člověčí duši něhou, láskou. Sváže s…
Je půlnoc Venku se tma už plouží. vymetla bezpočet louží inkoustových. Vloží pod polštáře z měsíce kus záře a pár podivných pohádek snových. Do vlasů démanty si vpletla, na šatech s odrazy svě…
Abych pravdu řekla – asi jsem se sekla. Myslela jsem, že vlak je rychlíkem, když rychle jezdí tam a sem. Opak je pravdou – jede jak osobák!! Jen rychlejší o to je ten vlak, že v každé stanici nes…
Můj dar je zabalený Plná nadějí jsem dárek, který má být otevřen. Obavy, v citech svázané Provinění, co ztracený čas a sny rozbité, přináší Osud, zničený na trosky tu zanechá zneužité, krutě poskvr…