-
Loučení
Pro MK.
-
Pro MK.
Klukovské oči a úsměv primadony. S lehkostí šviháka rozesmáté tóny do myšlenek mých vpravuje. Blíží se, i vzdaluje…. Protéká rukama, jak voda, jako čas. Pavoučí nití, tenčí nežli vlas spojuje…
-
Mé město.
Oparem zamlžené v ránu Když vstanu Dech země I odrazy střech ve mně. Zvlněné světlo měsíce Luceren rozžaté svíce Město mi k nohám pokládá Parky A letní nálada pocitů řeku Na ramena plášť star…
-
Vítr v noci.
Tiše se vítr nocí krade, pohladí stromy, na zahradě pohladí květy, ptáky spící, zalaškuje si s večernicí. Do kraje potom rozhodí vůni, co ve snech navodí člověčí duši něhou, láskou. Sváže s…
-
Tma
Je půlnoc Venku se tma už plouží. vymetla bezpočet louží inkoustových. Vloží pod polštáře z měsíce kus záře a pár podivných pohádek snových. Do vlasů démanty si vpletla, na šatech s odrazy svě…
-
Tramvajová episoda II.
Jednou má dcera, ještě coby pěkná a kyprá blondýnka, jela tramvají do práce. Přesně vidím ten unylý pohled 18-tileté dívčiny, jak přehlíží davy (je totiž dalekozraká, takže s brýlemi vypadá, jako když…
-
Tramvajová epizoda.
Lidé by se měli věnovat zaměstnání podle toho, k čemu jejich všeobecná dovednost inklinuje. Jsem třeba přesvědčená, že můj syn měl být střelmistrem či jiným demoličním mistrem, neboť dokáže zlikvido…
-
Dovolená.
Když jsem dorazila na místo, bylo zataženo. V drobných loužích se odrážely umolousané mraky, válející se sem tam po obloze jak hadry na nádobí – jen sprchnout. (Však tuhle hrozbu čas od času splnily, …
-
Ruka
Probudila se trochu jinak než v ostatní dny. Protáhla pomalu prsty do tmy. Prostředníček… prsteníček…. Cítila, jak teplo ze zahřáté dlaně uniklo do prostoru a venkovní vzduch zastudil. Rozmrzele z…
-
Slunce.
Slunce se náhle rozprostovlasatilo a své husté pačesy rozhodilo do krajiny. Zacuchané paprsky světla se propletly jehličím a sem tam se zachytily na zvětralých zdech polorozbořeného hradu. Část z nich…