Archiv štítku:Milo Blechta

Pojd´a poslyš mé rady,
využij své mládí a nauč se včas moudrým být.
Na velkých vahách štěsteny jazýčky málokdy se potkají ,
musíš stoupat nebo klesat,
musíš vládnout a vítězit nebo sloužit a ztrá…

Na cestě k objevení království mého otce, den po dni jsem se vzdaloval městu a zprávy, které mi přicházely, byly stále vzácnější. Cestu jsem začal trochu víc jako třicátník a uběhlo víc jak osm roků,…

Vlak projel jen několik kilometrů (a cesta byla dlouhá, zastavili jsme se jen na nejvzdálenější příjezdové stanici, tak to probíhalo deset hodin v kuse), když jsem na jednom přejezdu naproti zahlédl z…

Když se večer stmívá, chodím rád na procházku do zahrady. Nevěřili by ste, že jsem bohatý. Zahradu, jako je ta moje máte všichni a později pochopíte proč. Ve tmě, ale není to vlastně úplná tma, proto…

Byl šedivý březnový den a poletovaly vrány. Po nekonečném čekání, kdy naděje již začala zmírat, Giovanni se vrátil domů. Ještě neodbily dvě a jeho matka se právě chystala sklízet ze stolu, když se ná…

V parku měsíc a ta vůně trávy a bylin, což připomíná jistá velmi vzdálená rána /byla vůbec někdy?/, kdy za prvních paprsků, v holínkách a s flobertkou se šlo na lov. Ale nyní, je tu pokojná luna, ok…

Byl jsem už zcela vyvinuté dítě zvenčí i zevnitř a za nocí jsem už konečně snil komplikované a hrozivé sny, ve dne jsem pak vyrážel za velkým dobrodružstvím, cválajíc například na koni s pohupujícím s…

Pane řediteli, záleží jen na Vás jestli toto přiznání, ke kterému jsem bolestně donucen se obrátí v moji záchranu nebo v moji hanbu, zneuctění a zkázu. Je to dlouhá historie, kterou nevím ani já jak…